MEMORANDUM

o vzdělávání v prstenci Prahy

Deset minut po dvanácté

Snahou Memoranda o vzdělávání v prstenci Prahy je vyjádřit jednoznačnou a všestrannou podporu všem aktivitám spolupráce v různých oblastech zřizování a zdravého rozvoje škol, provozu škol a podpory pedagogů zapojených do všech stupňů vzdělávání, a to dle příslušných kompetencí veškerých zúčastněných stran.

Prstenec kolem Prahy vykazuje krizové znaky způsobené územním rozvojem v 90. letech, extenzivním nárůstem zastavěnosti a počtu obyvatel. Historická podinvestovanost a zastaralá infrastruktura obcí a měst v prstenci a zároveň vysoce nadprůměrná hustota obyvatelstva akutně vyžadují konkrétní řešení. Současně jsou nutné flexibilní a promyšlené investice do budoucnosti.

Pro zajištění dlouhodobě udržitelné kapacity je třeba vynaložit několik miliard korun. Stávající dotační programy bohužel neumožňují výstavbu nových velkých spádových škol a míra spolufinancování obcí je příliš vysoká.

Nejde přitom už jen o alarmující nedostatek prostor pro předškolní a základní vzdělávání a o nedostatek navazující infrastruktury – družin, tělocvičen a jídelen. Primárně se jedná o rovný přístup ke vzdělání každého dítěte, kterému musí být garantováno právo vzdělávat se alespoň v základním standardu, dostupné vzdálenosti a ideálně též v komunitě, na kterou by měly být navázány další, i mimoškolní aktivity. Jen takové prostředí napomůže dalšímu růstu a vývoji občansky zdravé, vzdělané, konkurenceschopné a prorodinné generace našich nástupců. Zcela nezbytné je koordinovaně řešit otázky spádovosti obcí a škol a současně proces přijímání žáků, což bude možné jen úpravou stávající legislativy.

Naším druhým společným cílem je zcela akutní a nutné vyřešení nedostatku pedagogů, což je plně v kompetenci především MŠMT ČR. Potřebujeme pedagogy vzdělané a především kompetentní, a to pro malé i velké školy. Do blízkého budoucna je třeba zajistit možnosti zvyšování jejich kvalifikace a růst profesní i platový.

Bez podpory a spolupráce se Středočeským krajem, hlavním městem Prahou, ústředními státními orgány, jako je MŠMT ČR, ale také se všemi institucemi terciárního vzdělávání, bude tomuto území hrozit potenciální vzdělanostní exkluze. K nápravě dlouholetého nedostatku a reformě současného stavu nemůže vést a nepovede nic, než společné a svorné úsilí a partnerství.

V Praze dne 12. dubna 2016